Rekord hřiště pokořen!

Pro pochopení celé situace je potřeba znát podrobnosti o včerejším kole. V 9:40 místního času vyhodil Cryshot první turnajový disk European Open 2013. ve 14:00 své kolo ukončil s úctyhodnými 81 hody. Dnešek však byl úplně jiný. Zcela odlišný příběh. 6 hodin po tom, co v Nokii vyšly první paprsky slunce (čti 8:00) odstartovali druhé kolo první a zároveň poslední tři hráči EO2013. Sinusoida… 8 hodin a 20 minut poté, co vyšly první paprsky slunce, tři mušketýři odevzdali v tournament centeru své skórkarty a pokořili tím rekord hřiště a zcela zmátli průměrnou dobu hraní bestie. Ta se totiž po prvním dni pohybovala okolo 5 hodin na jedno kolo… Gratulujeme a zítra zas! 🙂

Image

Na začátku tabulky byla situace úplně jiná. Profíci chudáci čekali na každé druhé jamce, až dohází profíci před nimi, protože ti čekali na profíky před nimi atd… Nicméně už podle skóre je vidět, že měli víc času na přemýšlení (Koty, z tebe něco bude!). Na čelo tabulky se z druhého místa vyšvihl Paul McBeth (milujeme tě Paule!) s celkem -15 oproti paru. V závěsu za ním dnes zadiktil Will Schusterick s celkovými -12 a Ricky Wysocki s -10. Congratz, ale my podporujeme Paula. Nejlepší Evropan je momentálně Pasi Koivu na děleném 6. místě s -8 hody.

Image

Včera jsme zmiňovali turnajové centrum, ve kterém se nachází proshop Innovy a Discmanie. Tak tady jsou fotky 🙂

ImageImage(pro Járu Pavlase)

Image

(pro všechny ostatní)

Momentálně probíhá staff tournament, takže zítra se těšte na detaily o něm. Závěrem snad jen:

Co můžeš udělat dnes, odlož na pozítří a zítra máš volno. 

Advertisements

Předposlední samurai

A je po prvním kole! Přes slunce, déšť, mraky, duhu a déšť teď konečně máme za sebou všechny spotterské i hráčské povinnosti. Právě z důvodu, že dnešní zážitky byly ze dvou zmíněných stran naprosto rozdílné, dnešní blog rozdělíme do dvou částí. Z pohledu hráče (Cryshota) a spottera (Salmonela). Okay go!Image

Cryshot:

Hned první zážitek z dnešní hry mám už ze včerejšího players meetingu.. Dozvěděl jsem se, že půjdu s jednou z legend světového discgolfu – Samem Ferransem. Už PDGA číslo mluví za hodně – #2872… První PDGA turnaj odehrál roku 1984 a byl nejmladším vítězem PDGA World Championship. Asi do dvanácté jamky jsem se jakžtakž držel (o dvou zbývajících hráčích ve flightu nemluvím :)) ), ale pak mne zradily OB.. První kolo pro mě znamená hlavně hodně zkušeností do budoucna (včetně zítřka). Tak uvidíme! 🙂
ImageSalmonel:

Dnes jsem měl tu čest být součástí lidí, kteří se podílejí na chodu celého turnaje. Spolu s Michalem, Kotym a Přemou  jsme byli spotteři na jamkách 15 a 17, kde jsme se průběžně střídali. Bylo zajímavé sledovat jak různí hráči zkoušejí různé varianty na jedné a té samé jamce. Každý si našel tu svou cestu, tu jedinou, která ho nejvíce vystihuje. Byli jsme na trávníku od 10:00 do 19:30 a i přes vydatný 4 hodinový déšť musím říct, že mi to rychle uběhlo. Člověk má chuť hrát, ale jak nemám rád sledování sportu, dnes mě to opravdu bavilo. :)) … Ani byste nevěřili jaká může být spottování sranda, když do toho vnesete systém nesoucí proměnné jako věk, čas, pořadí, pozice. :)) … Je to zajímavý pocit, když světovému šampionovi musíte zvednout červenou vlajku… Uvidíme, co uvidíme zítra! :))

Image

Ve vedení celého turnaje je Steve „krtek“ Brinster – má -10. Hráč, do kterého by nikdo na první pohled neřekl, že může hrát tak, jak hraje.. Protože vypadá jak krtek ;-)… Druhý je mladý finský reprezentant Jalle Stoor (-9) a třetí Paul McBeth (-7) – DO TOHO PAULE!

Výsledky i s ratingy kol najdete vždy zde: http://www.pdga.com/tournament_results/99305/1860985246

Live scoring tady: http://www.pdga.com/tournament/live.php?TournID=14316

Wish us luck! A ať neprší 🙂

Mobily se tu nevyrábí

Image

Většina lidí říká, že European Open je vždy jeden z nejprofesionálněji uspořádaných turnajů. V krásném a moderním finském městečku Nokia jsme se díky několika sponzorům, ale hlavně díky současnému největšímu propagátoru discgolfu v Evropě – Jussimu Meresmaa, o tom mohli sami přesvědčit. Včerejší přesun z Turku do Nokie je oproti tomu, co jsme zažili během včerejška a dneška, jen kapičkou v Baltském moři. Vezmeme to hezky chronologicky.

Image

Včera jsme po příchodu do tournament centera chvíli lapali po dechu. Tisíce disků, discgolfové oblečení, brašny, koše, markery, psí disky, Paul McBeth… Bylo toho tak moc, že jsme ani nestihli nic vyfotit… Hned potom jsme se zaregistrovali, najedli a běželi se zeptat, jestli si můžeme hřiště zahrát. „Hřiště je otevřené jen pro hráče.“ Dobrá, takže plán B. Vzali jsme disky, auto a šli hrát discgolf na jiná dvě slavná hřiště v Tampere. První z nich – devítijamkový Epilä DiscGolfPark, hostitel European Open před Nokií – bylo v krásném parku u jezera. Žádný vodní hazard nehrozil, hřiště nebylo ani extra těžké a hrát tam bylo příjemné. Padlo i pár dvojek.. Pak jsme zamířili na Legendaarinen Vihiojan Frisbeegolfrata – kde se s discgolfem seznámil dříve zmíněný Jussi Meresmaa. To bylo jen cvičiště před bojištěm.

Image

The Beast, bestie, mrcha, 10;5;-2;2.. To sedí. Ale i přesto jsme zahráli celkem dobře, Kryšot nepočítal, Sam nás začal fotit po 6 jamkách (i když se mu hřiště moc líbilo), Koty zahrál 99 (par 64), Michaelson 81 (+17) a Přéma 71 (+7).

Teprve profesionálové z Evropy a USA nám během dnešního Presidents Cupu ukázali, jak se loví krokodýli. Za USA nastoupili Ricky Wysocki, Will Schusterick, Paul McBeth, David Feldberg, Nathan Doss, Nikko Locastro, Paige Pierce a Catrina Ulibarri. Evropu reprezentovali Simon Lizotte, Karl Johan Nybo, Henrik Johansen, Tobias Östling, Arttu Sikanen, Emil Dahlgren, Henna Määtä a Natalie Holoköi. Po prvním kole turnaje vyhrávala Amerika s jistým náskokem (nikdo neví s jakým), nicméně vyvíjelo se to lépe, než kdokoli z Evropanů čekal. Presidents Cup zatím každý rok jasně vyhrál tým USA, ale v druhé části letošního ročníku se Evropané pochlapili a do poslední jamky nebylo nic jisté. Simon Lizotte bohužel poslal svůj příhoz z OB příliš daleko za koš, navíc ještě za strom. Při dohozu z více než 15 metrů sice zacinkal řetězy, ale disk v koši neudržel. Tento hod rozhodl o těsné výhře pro tým USA s kapitánem Averym Jenkinsem. Celému zápolení přihlíželo okolo 500 lidí (Nový Jičín má co dohánět!).

Posledním zážitkem dnešního dne byl players meeting, kterého jsme se všichni zúčastnili. Dostali jsme rady a školení, dozvěděli se kdo z týmu #OpenDiscGolf stojí za čím a tak dále. Zítra v 8:00 začíná první flight, v 9:40 ten s Kryšotem a odpoledne startuje většina profesionálů. Na facebooku hrajdiscgolf.cz během zítřka najdete odkaz na průběžné výsledky.

Image

Stay tuned #future.

Poloplná sklenice

_DSC0424

Ticho prosím… Ticho prosím… to říkaly nápisy na cedulích pořadatelů turnaje The Preliminary. Tyhle cedule ani nápisy nikdo z přihlížejících nepotřeboval, všichni v tichém úžasu sledovali hody i nehody světové a evropské discgolfové špičky ve finálovém kole celého turnaje. Vzhledem k tomu, že před nedělním vyvrcholením byl stav následující: Koling -10, Doss -9, Koivu -8, Gouge -6, se bylo na co dívat. Po druhém strhujícím souboji na jednom z nejtěžších hřišť světa – KYY (zmije) – šli hráči prvního flightu za vítězstvím stejně dychtivě, jako Michal za seversky půvabnou finskou slečnou. Po celou dobu turnaje sice vedl Jeremy Koling (USA), ale bylo to jen s těsným odstupem, což na hřišti tohoto typu vůbec nic neznamená. Navíc na dalších předních pozicích se hráči pravidelně prohazovali, a to i během finálového kola. Celé finále bylo hod po hodu natáčené na kameru, takže jakmile se objeví na youtube, dáme sem odkaz. Po dechberoucím finálovém souboji se na prvním místě s řádným odstupem umístil americký dlouhán Jeremy Koling (-16), který s ledovým klidem sázel jedno birdie za druhým tam, kde se o tom jiným může jen zdát. Stříbrnou medaili vybojoval Nate Doss (-10), také jeden z amerických profesionálů. A konečně, na třetím místě se objevil Evropan – Simon Lizotte z Německa (-8) a Steve Brinster z USA (-8). Českou divizi vyhrál Přemet (+30), druhý byl Cryshot (+45), třetí Cottage (+48) a čtvrtí Gremlík se Salmonelem (+61)…

Image

Dlouhý

Image

Široký

 Image

Bystrozraký

Image

Blonďák

A jak to na nás zapůsobilo individuálně?

Sam:

I když jsem na turnaji skončil mezi posledními, myslím si, že jsem v podstatě vyhrál… Mou obrovskou odměnou jsou zkušenosti a vzpomínky, které si odtud odvezu a které mě v discgolfu posunou zase o něco výš. Je neuvěřitelné na jaké úrovni je světový discgolf a co všechno profesionální hráči dokáží – sledovat je je pastva pro oči. Jsem rád za tu možnost, že jsem tu mohl být (Tímto chci poděkovat Přemovi a Michalovi, že mě vzali sebou) a hrát se špičkou tohoto sportu.

Michal:

Jsem naprosto nadšen z hřiště, na kterém se odehrál turnaj European Open 2013 – The Preliminary. Posekané hřiště, dlouhé i krátké jamky, jamky v lese, zkrátka a dobře, tohle hřiště nepostrádalo naprosto nic. Jde vidět, že hlavní organizátoři strávili neskutečné penzum práce. Za to jim patří obrovské díky. Hráčská úroveň mne velmi překvapila a až šokovala. Technika puttování, technika drivování je na úplně jiné úrovni než můžeme vidět u hráčů v České republice. Doslova pastva pro oči. Pevně věřím, že za pár let/měsíců se s obdobnou hráčskou úrovní setkám i u nás. Nevyjímaje sebe sama. Moc se těším na tu dobu, až discgolf bude na stejné úrovni jako je tady ve Finsku. Osobně se svými výsledky nejsem spokojen, ale hodnotím turnaj jako obrovskou zkušenost, která mi ukázala, jak může discgolf vypadat a kam může směřovat.

Kryšot:

Na celém turnaji mě nejvíc nejspíš zaujalo to, jak dokáží všichni finští hráči házet daleko. A když říkám daleko, tak opravdu daleko. Bylo úplně jedno, v jaké části žebříčku se nacházeli, ale (co se týče síly) měli dlouhé hody velmi podobné. Přesnost už ale byla o něčem jiném. Proč to tak je, to nevím. Možná díky délce většiny hřišť, možná díky neskutečnému nadšení z discgolfu (tedy častému tréninku) a nebo taky díky genetickým vlohám. Dále mne zaujala věc, na kterou mě upozornil Sam. DiscGolf tady hrají podobní borci, jako u nás fotbal nebo hokej. Však víte, všichni k nim vzhlíží, mají respekt atd. Podle mě to znamená, že je tu discgolf stejně vážený jako u nás dva právě zmíněné sporty. Z turnaje mám hlavně jedno poučení, a to trénovat víc.

Přéma:

1. Hřiště:

Zajímavá je už samotná oblast, ve které je hřiště umístěno. V jejím středu se nachází velký, zvlněný prostor porostlý solitérními keři a stromy, většími shluky keřů a jedním hustým lesem s odhadovaným stářím stromů do 15 let. V tomto středu je několik desítek košů a výhozišť, které umožňují téměř nekonečné kombinace jamek. Střed obkružuje šotolinová cesta pro pěší a běžce. Za ní je již typický finský les, ne jako u nás, samá monokultura, spíš les tatranského typu (Samův termín), kombinující borovici, smrk a břízu, dole borůvčí a zbytky stromů, tak jak popadaly na zem. Výjimku tvoří lesní fairwaye, které jsou dokonale uklizené. Na začátku hřiště je šotolinové parkoviště, tři koše pro puttování, další dva koše pro nácvik přihazování a 170 metrů dlouhý driving range. Pak dvě unimobuňky z nichž jedna slouží jako klubovna, druhá jako sklad techniky – zahradní traktor, motorové kosy, křovinořezy atd. Zkrátka čistý sen 😉

2. Mladí hráči

Je jich obrovské množství a všichni to neskutečným způsobem baští, hltají své oblíbené hráče a napodobují je, nejenom množstvím a typy používaných disků, ale i výsledky. Přestože je spousta z nich věkem v kategorii Junior, hraje v Openu, a to dobře. V tomhle má finský discgolf budoucnost zajištěnou.

3. Organizace turnaje

Tohle mě překvapilo ze všeho nejvíc. Členové klubu, který celý turnaj organizoval, nehráli, aby se mohli plně věnovat organizačním povinnostem. Díky tomu celý turnaj proběhl v klidu, bez stresu a ke spokojenosti všech. Profíci…

4. Ženy

Aby to nevypadalo, že je zde všechno dokonalé. I na novojičínském turnaji je vždy o dost více žen než zde. Soutěžilo jich celkem 5. Zde je velký prostor pro seberealizaci. Co vy na to, slečny a paní?

Koty:

6 dní, 25 hodin a 17 minut spánku, 148 jamek, 16719 naházených metrů, průměrně 490.9 hodů, což je 34 metrů a 6 centimetrů na hod.


_DSC0477

Dosavadní dění nás hodně vyšťavilo, jak můžete vidět, dáváme si proto discgolfový day off. Kdo pozná, čí je to noha? Připravujeme se na úterní přesun do Nokie – dočasné Mekky finského i světového discgolfu.

Michal diktí

Dnes proběhlo druhé kolo turnaje The Preliminary a opět se bylo na co dívat. Bojovalo se jak na prvních příčkách, tak i na těch posledních. Z prvního kola se do popředí tabulky dostali: Jeremy Koling, Pasi Koivu, Jalle Stoor, Sylvain Gouge a zde můžete vidět, jak celá hra prvního flightu dopadla. http://www.7k.fi/kisakone/index.php?page=event&id=138&view=leaderboard&

My se také snažili, jak to jen šlo a určitě se nemáme za co stydět. Koty se zlepšil o 1 hod už z tak pěkného skóre, Kryštof se zlepšil o krásných 6 hodů a je jasné, že zítra to bude ještě více. Sam zahrál o 3 hody méně než v prvním kole, ale největší progres zaznamenal Michal, kdy i přes včerejší několikanásobné uštknutí zmijí, ze kterého se okamžitě zotavil – otevřel oči a vyměnil puttery za drivery, a zahrál o 15 hodů lepší kolo. A šel slavit!

Image

Po turnaji se večer konala grilovačka, kde se sešli všichni hráči. Hlavní zábavou – nečekaně – byly disky a frisbee. Naučili jsme se nové zajímavé hody – Frisbeečkáři máte se na co těšit. Proběhl putting contest, který cca z 18m ukončil svým puttem Nils Iso-Markku a vyhrál zaslouženou odměnu.

Zítra nás čeká třetí kolo, které určitě přinese další přesné hody a trefené putty.

Příjemnou hru!

Zmije

Dobře upravená zmije je pořád zmijí a po jediném špatném pohybu vás uštkne.

Celý včerejší den se nesl v tomto duchu, kdy jsme byli i my na krásně upraveném hřišti několikrát napadeni. Stali jsme se dobrovolnými obětmi jejích zubů, neboť dnes se naše česká výprava zúčastní předskokana European Open – PDGA turnaje kategorie A. Každoroční The Preliminary odstartovalo ve středu soutěží doubles a dnes začíná první kolo hlavního turnaje, který končí v neděli. Turnaje se zúčastní celkem 130 hráčů z celého světa. Objeví se zde i zvučná jména jako Pavel Kotala, Simon Lizotte, Avery Jenkins, Nathan Doss, Valarie Jenkins, Jeremy Koling a jiní. Během včerejšího tréninkového dne jsme si nejen vyzkoušeli celé hřiště, které chyby opravdu neodpouští, ale také jsme měli možnost sledovat hru právě výše zmiňovaných.  Opravdu se bylo na co dívat. Po náročném dni jsme si chviličku oddychli na players meetingu, kde jsme byli ještě jednou varováni před zákeřností zmijí, hlavně tedy v keřích.  Překvapivě se totiž v místy skalnatém prostředí celého discgolfparku vyskytují malé, ale jedovaté zmije. Snad náš smolař Koty žádnou nepotká.

Odkaz na průběžné výsledky: http://www.pdga.com/tournament_results/101081

Image

Naší návštěvou jsme poctili i místní intersport, který se u vchodu pyšnil třistatřinácti discgolfovými disky od Innovy a Discmanie (Tak uvidíme za pár let v Česku 🙂 ).

17525_633671393310228_1278891825_n

Potom, co jsme v závěru players meetingu dostali disk se zmijí, za námi přišel statný chlapík a řekl, „Hi, I’m Avery Jenkins, could I have a photo with you?“

Image

Po včerejším dni jsme se naučili, že příroda dokáže být štědrá v podobě krásného discgolfového kurzu, ale taky nebezpečná jako všichni jedovatí hadi světa.

Tak nám držte palce, ať se nám povede zmiji v prvním kole trochu vyplašit. Ať to lítá!

Puttování do země zaslíbené

Důvodem našeho společného putování na sever a puttování zde je nejenom to, že bychom vás rádi seznámili s atmosférou okolo discgolfu, která tady ve Finsku panuje, ale také to, že se blíží European Open, jehož budeme účastni. Budeme vás podrobně informovat o tom, jak tato velkolepá událost vypadá jak z pohledu nás jako staff, tak i historicky prvního českého zapojivšího se hráče.

Po 24 hodinách v autě a s 1600km za zády jsme včera dorazili tam, kam jsme chtěli. Tým eshopu proDG.cz (Grepl, Dušek, Kotala, Novák a Novák) dorazil do evropské kolébky discgolfu – Finska.

Země zaslíbená se nám hned po prvních pár hodinách zalíbila, a tady je důvod:

Image

Naší prioritou nebylo ubytování, ani pořádné teplé jídlo po dlouhé cestě, jediné, co jsme chtěli, bylo slyšet řinčení finských řetězů, a proto jsme hned z trajektu vyrazili na hřiště. V osmnáctijamkovém DiscGolfParku, který nese název: Kivikon frisbeegolfrata, jsme hned na prvním výhozišti zjistili, že průměrná hráčská úroveň je zde o „něco“ vyšší. Dlouhé, hravé jamky, které nás provedly vodou, lesem, skálami, OBčky, ba dokonce i snowboardovou u-rampou jsme zahráli tak, jak jsme je zahráli, nicméně skóre sem vyvěsíme se ctí. Na hřišti jsme našli dva cizí disky, které jsme odnesli na dobře fungující recepci celého areálu.

Skóre

Image

Po sekané, salámu a krajíci chleba nás finské ucpané cesty zavedly na hřiště těžší a dnes už docela proslavené – Talin Frisbeegolfpuisto. Po plácnutí a slovech příjemnou hru, nás zarazil plakát s čínskými komunisty držícími disky (nejspíš)..  Proč tam visel, to nikdo neví. Nejsilnější vzpomínky na tento kurz (hned po obitých stromech) si nejspíš odnesl věčný smolař Koty, který na osmé jamce málem trefil kolemjedoucí auto, pokácel driverem pár stromů a zapsal si po zdárném puttu sněhuláčka. Na jamce třinácté pro změnu trefil bag jednoho z místních discgolfistů – mimochodem, spolu s námi hrálo dalších minimálně 10 flightů.

Skóre

Image

Třetí hřiště (Vihti Nummelanharju frisbeegolfkenttä) jsme si vyhlídli proto, že na něm vyrostl mladý Leo Piironen, v současné době jeden z nejlepších finských hráčů. Hřiště nás překvapilo svým svérázným povrchem, umístěním i zařízením. Jedno s druhým to do sebe vše zapadá, nicméně disk do na koleni upravených košů příliš často nepadá. Každá jamka byla úplně jiná, než na jaké jsme zvyklí – vše bylo totiž situováno v zčásti zalesněné pískovně. Znamená hlavně hodně písku, převýšení a vzrostlých borovic. Koty se svým bryskním rozumem zase až moc rozumoval, a tak po devětadvaceti sekundové přípravě na každý hod trefil několikrát hned první strom, dokonce se mu podařilo trefit i Michala, kdy po odrazu disku od stromu nestihl smrtícímu projektilu uhnout. Fanynky, buďte klidné, Michal je v pořádku. Po takovéto jamce (13.) jsme si vzpomněli, že se musíme ještě dnes ubytovat 150 kilometrů daleko, a že s takovou to rozhodně nepůjde.

Skóre

Image

Dnes jsme poznali, jak se discgolf ve Finsku postupně vyvíjel. Od vesnického kurzu (v pískovně), přes na svou dobu kvalitně postaveném ale dnes už nedostačující Tali, po profesionálně postavený DiscGolfPark ve sportovním areálu v Helsinkách.

Každý den brzo ráno se můžete těšit na další zážitky – vždy z předchozího dne – a na konci celého discgolfového puttování na dovádivé a fantaskní záběry (na facebookovém profilu hrajdiscgolf.cz).

Teď už vyrážíme na trénink před turnajem The Preliminary, tak ať to nám tady i vám doma lítá.

SOH: Ken ‚the Champ‘ Climo

Je krásný čtvrteční večer a přichází další středa o hráčích! O tomto člověku jste už nejspíš slyšeli, jen o tom možná nevíte. Kenneth ‚the Champ‘ Climo je doposud největší discgolfovu legendou.

Ken je původem z Floridy a za měsíc oslaví své 45. narozeniny. Háže bezvýhradně pravou rukou a jeho výrazným rysem je spíš dokonalá kontrola, než extrémní vzdálenost. Tak, jako jde Avery Jenkins už zdálky poznat, podle své vypracované a svalnaté postavy, náš the Champ (šampión) je rozpoznatelný díky svým abnormálním uším :).

Kenneth začal hrát někdy okolo roku nula, ale víme, že u PDGA zaplatil členský poplatek poprvé v roce 1987. Tehdy začala jeho (doufejme) nikdy nekončící hvězdná kariéra. Nikdo neposunul soutěživost v discgolfu tak, jako on. 9x v řadě se stal světovým šampiónem (90-98) a poté si ještě 3 tituly přidal (poslední 2006). USDGC (americký šampionát) vyhrál 5x. Kdyby toho náhodou bylo málo, v roce 2012 soutěžil poprvé v divizi Masters (bylo mu 44 let) a vyhrál tak svůj 13. titul. A pohádka stále nekončí, k dnešnímu dni je Ken Climo na žebříčku PDGA na TŘETÍM MÍSTĚ. To je něco, co jde úplně mimo mě, na takovýchto pozicích se drží už více než 20 let…

Možná už jste někteří slyšeli o discích KcPro (např. Roc, Aviar) – otázka pro pozorné: co značí KC v názvu? 🙂 Ano, uhodli jste správně, k čemuž se váže i fakt, že Kenny hraje výhradně s disky značky Innova. Mezi své oblíbence mezi distance drivery milerád řadí Star Wraith, Pro Destroyer, Champion Boss (asi má rád různé plasty) a Pro Starfire či Champion Firebird. Z fairway driverů by to byl TeeBird a Banshee. Midrange a putter asi nebude velké překvapení – KcPro Roc a KcPro Aviar.

Jeho nejdelší změřený hod (na rovině) byl dlouhý 173,7 metrů a za svůj život dal dnes už více než 110 turnajových es. Drží také několik rekordů – vydělal profesionálním discgolfem za celou kariéru více než kdokoli jiný. Během jednoho roku ze účastnil celkem 26 PDGA turnajů, z toho 23 vyhrál a na třech skončil druhý, díky čemuž se dostal do Síně slávy PDGA.

Pokud byste se ho zeptali, co do začátku, bylo by to nejspíš toto: Kontrola před sílou a vzdáleností. Jako první disky by doporučil Wraith (165-169g) TeeBird (150-169g), Shark, Stingray a Aviar. Za shlédnutí taky rozhodně stojí jeho výukové video „Getting the EDGE“, které se shání sice těžko, ale když na to přijde tak se rozhodně vyplatí ho vidět. 

Kenneth R. Climo náš milovaný sport posunul (co se týče profesionality) na mnohem vyšší level, než kdy byl, a stále tuto úroveň zvyšuje.

Držíme palce Kene!

Zajímavé odkazy a videa:

http://www.innovadiscs.com/team/hof/ken-climo.html (Hall of Fame Innovy)

http://kenclimo.com/

http://en.wikipedia.org/wiki/Ken_climo

http://www.youtube.com/watch?v=Y-zhfKuCn_Y (video Kenovy hry)

http://www.youtube.com/watch?v=114tz4vKD48 (anglický rozhovor o psychologické stránce hry)

http://www.youtube.com/watch?v=hav9B4NhuXY (Kenova hra zpomalená o 50%)

Professional Disc Golf Association – PDGA

Basketbal má svou NBA, atletika IAAF, golf PGA a ani discgolf na tom není jinak. Profesionální Disk Golfová Asociace vznikla za stejným účelem, jako většina zmíněných – propagace daného sportu a záštita soutěží, či turnajů. K dnešnímu dni má PDGA přes 55 tisíc členů a přibývá nás čím dál rychleji.

Image

Tato asociace byla podle všeho založena roku 1976, tedy sedm let po prvním oficiálním discgolfovém turnaji (Pasadena, California). Prvním registrovaným členem asociace – hráčem s číslem jedna (PDGA #1), zakladatelem PDGA a „otcem discgolfu“ je Steady Ed Headrick. Mimoto byl za stavbou prvního pevného discgolfového hřiště na světě (v Californii) a zakladatelem DGA (disc golf association) a RDGA (recreational discgolf association), která už dnes neexistuje, přeci jen chce být „profesionálem“ každý. V roce 1982 začala asociace pořádat mistrovství světa discgolfu.

Jak už jsem zmínil, PDGA má více než 55 tisíc členů (já mám číslo 55426 – z října 2012). Největší počet je v USA, ze zbytku světa vyniká kupříkladu Finsko, Japonsko, Austrálie, Velká Británie a další. V Česku bylo minulý rok 12 aktivních hráčů a hráček. Kromě zaštiťování turnajů je na stránkách www.pdga.com k dispozici žebříček všech registrovaných hráčů. Seřazeni jsou podle speciálního ratingu. Průměrný hráč by měl mít rating 1000, od toho se body buď odečítají, či přičítají. Celá tato problematika je opravdu složitá (člověkem, od kterého byste se mohli dozvědět více je Lukáš Filandr, který je i českým zástupcem asociace) a já do ní příliš nevidím. Co se mi nejvíce líbí je to, že díky tomuto ratingu máme přímé srovnání s hráči z jiných koutů světa, které docela sedí. Současný vedoucí hráč žebříčku – Will Schusterick – má rating 1044 a českým top hráčem je Lukáš Filandr – 972 (zde můžete kteréhokoli hráče vyhledat).

Turnaje asociace se dělí do několika skupin, podle významu a prestižnosti – C (největší české turnaje), B, A a M (European Open). Aby se mohl turnaj prohlásit za součást PDGA, musí mít jistý (minimální) počet hráčů s PDGA číslem. Z jejich výsledků se pak vypočítá na kolik hodů by dané hřiště zahrál hráč s ratingem 1000 (rozdíl 10 bodů ratingu odpovídá jednomu hodu na 18 jamek – Lukáš Filandr) a z toho se určí kolik kdo dostane bodů (nebo tak nějak :)). Kvůli tomuto je taky důležité, aby PDGA hráčů u nás přibývalo. Čím více má asociace hráčů, tím vyšší PDGA úroveň bude turnaj mít a tím větší je šance, že se přijede podívat některý profesionál z ciziny.

Kromě už zmíněných věcí je asociace za discgolfovým časopisem (Discgolfer), na stránkách má seznam discgolfových hřišť, výbornou (i když placenou) aplikaci na zapisování skóre pro iPhone a vytváří a spravuje oficiální pravidla discgolfu.

Z Českých turnajů budou nejspíš započítány do PDGA žebříčku tyto – Konopiště, Veselí, Vesec a Czech Open.

Soutěživá discgolfová komunita se rozrůstá a tohle je jeden ze způsobů, jak toho být součástí.

www.pdga.com

Zajímavé odkazy (zdroje) a video:

http://www.pdga.com/discussion/showthread.php?t=18557 (diskuze o historii PDGA)

http://www.pdga.com/

http://en.wikipedia.org/wiki/Professional_Disc_Golf_Association

http://www.youtube.com/watch?v=XZBbSH4n2dU (turnaj PDGA Worlds 2012)